Pozvaní hosté:
Zaměření komise jako pracovní skupiny se zastoupením všech členských institucí zůstává zachováno. Po dvou covidových letech jsme se letos konečně vrátili do „normálního“ režimu. Jarní zasedání se tradičně uskutečnilo v Jihlavě a podzimní v rámci společného jednání s komisemi pro evidenci zvířat a pro transporty zvířat v Kostelci nad Černými lesy.
Zpočátku roku se někteří komisaři zapojili do série diskuzních online seminářů pořádaných Ministerstvem životního prostředí týkajících se invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu a zejména postupu při žádání o případné výjimky z obecného zákazu dotčené taxony i v zoologických zahradách dále chovat (rozmnožovat).
Hlavními tématy jihlavského zasedání komise byly nová veterinární legislativa upravující přesuny zvířat a postupující implementace regulace invazních nepůvodních druhů.
Konečně! 19. července 2022 byla publikována a platnou se stala vyhláška č. 213/2022 Sb., o ochraně vybraných druhů šelem a lidoopů při chovu. Účinná je od 1. srpna 2022, ovšem s přechodnými ustanoveními posunujícími účinnost vybraných částí na 1. července 2024, respektive až na 1. července 2032. V rámci poděkování Ministerstva zemědělství byla oceněna „…přínosná a příjemná spolupráce, obrovské množství práce, kterou jsme na přípravě vyhlášky odvedli, a spousta času, který jsme přípravě věnovali…“.
Na zasedání v Kostelci se opět řešil problém invazivních nepůvodních druhů, jejich registrace, rozšiřující se seznam a problémy s vyřizováním výjimek. Zástupkyně Ministerstva životního prostředí Mgr. Michaela Jeřábková přednesla podnětný příspěvek na toto téma. Dalším probíraným tématem bylo zacházení s kadávery. Konkrétně to, jak správně postupovat při jejich předávání na preparaci či výzkum do muzeí, vědeckých institucí či pro vlastní sbírky. Zvláštní pozornost byla věnována taxonům zařazeným do CITES a zdůrazněna byla potřeba existence řádných smluv a dalších dokumentů, věrohodného označení, včetně případné fotodokumentace. V diskusi se vzhledem k nastalé nejasné situaci po vystoupení tří významných českých zahrad z Unie řešilo i budoucí zajištění funkčnosti existujících komisí.
Vzhledem k povaze výše uvedeného a aktivního zapojení konkrétních komisařů se toto týkalo především členských zahrad z České republiky.