Poslední týdny do života českých a slovenských zoo bohužel přinesly nejen otevření nových pavilonů, ale i mnoho nezodpovědného chování lidí vůči zvířatům včetně dvou tragických případů. Zatímco v jednom případě se jednalo o nedbalost a událost přímo v areálu zoologické zahrady, druhý případ stál život zvířete repatriovaného z české zoo do volné přírody. Nejde jen o uhynulá zvířata. Alarmující je, jak snadno může jeden nezákonný čin zmařit desítky let ochranářské práce! NÁHLÝ ÚHYN LACHTANA V ZOO LIBEREC I PROBLÉMY V DALŠÍCH ZOO V sobotu 22. srpna nad ránem byl nečekaně nalezen samec lachtana hřivnatého Hugo bez známek života. Bezprostředně provedená pitva prokázala přítomnost cizího tělesa na přechodu žaludku a tenkého střeva. Jednalo se o hlavičku panenky vytažené z bazénu, o které zoo jen několik dní předtím informovala. Poslední srpnovou sobotu zase skončil ve výběhu medvědů ledních v brněnské zoo tenisový míček. Jedna z medvědic se jej pokoušela pozřít. Naštěstí se rozkousaný míček podařilo včas z výběhu odstranit. Případy nevhodného chování nedávno bohužel opakovaně řešila také zoologická zahrada v Ústí nad Labem. Návštěvníci tam házeli do výběhů kameny, odpadky a jiné předměty, někdy dokonce přímo po zvířatech. Pravděpodobně chtěli, aby byla zvířata ve vedrech aktivnější. Takové jednání ale zvířata samozřejmě stresuje, může je zranit a může mít i fatální následky. Zoo proto na začátku srpna sdílela alarmující fotky z výběhu aligátorů, na nichž je vidět kus černého igelitu v tlamě aligátora nebo kámen na jeho hřbetě, který po něm evidentně hodili lidé. Jste aktéry nebo svědky podobné situace? Nebuďte lhostejní a uvědomte nejbližšího zaměstnance zoo, pomůžete tím ochránit zdraví nebo i život zvířete! PŮVODEM OSTRAVSKÝ ORLOSUP BYL V BULHARSKU OTRÁVEN Druhý případ je však ve své podstatě ještě tragičtější. Odchovy supů v lidské péči nejsou něčím samozřejmým. Přesto se z odchovů českých zoo v posledních letech podařilo poskytnout pro vypuštění do volné přírody na 90 supů čtyř druhů. Mezi nimi byl i orlosup bradatý vylíhlý 12. února 2025 v Zoo Ostrava. Poté, co jej jeho rodiče po tři měsíce odchovávali, byl mladý samec převezen do bulharských hor, kde byl v polovině května 2025 vysazen spolu s dalšími dvěma mladými samci. Byl to první orlosup bradatý, který v Bulharsku volně létal po více než půl století, a to díky mezinárodnímu repatriačnímu projektu Bearded Vulture LIFE. Tento druh nebyl v bulharské přírodě zdokumentován od roku 1972! Mladý orlosup v minulých měsících nad Evropou nalétal tisíce kilometrů. V srpnu se ale vrátil na místo vypuštění, kde byl po pár dnech otráven. Nebyl sám – na místě bylo nalezeno dalších sedm otrávených supů! Je to obrovská ztráta – nejen samotných supů, ale také pro mezinárodní repatriační projekt, nemluvě o zmaru dlouholeté práce ochránců přírody! Vše navíc nasvědčuje tomu, že se jednalo o cílenou nelegální otravu volně žijících zvířat. Kromě mladého orlosupa bradatého, bylo nalezeno pět otrávených supů hnědých a dva supi bělohlaví! NEKRMTE ZVÍŘATA V ZOO Naše zoo se také bohužel opakovaně setkávají s tím, že návštěvníci krmí zvířata, přestože je to zakázáno. Mnoho zvířat za to už bohužel zaplatilo životem. Z toho důvodu už před dvěma lety vzniklo díky iniciativě Zoo Hluboká osvětové video s Karlem Rodenem, jehož obsah je bohužel stále aktuální a jehož zhlédnutí doporučujeme (https://www.youtube.com/watch?v=cOPRavHGQZY). Podrobnější informace najdete v tiskových zprávách a na informačních kanálech jednotlivých zoo.

Zoo Ostrava v pátek 28. srpna 2026 otevřela nový unikátní pavilon obojživelníků – Amphibiarium. Návštěvníci v něm mohou poznat fascinující svět žab, mloků a dalších obojživelníků a zároveň se dozvědět, proč je jejich ochrana dnes důležitější než kdy dříve. Postupně se v něm zabydlí na 40 druhů. Obojživelníci patří k nenápadným a často opomíjeným živočichům, přesto mají v přírodě nezastupitelnou roli. Jsou rovněž důležitou součástí potravních řetězců a díky své citlivosti na změny prostředí zároveň fungují jako významní „ukazatelé“ stavu ekosystémů. Bohužel právě jejich citlivost se stává jedním z důvodů, proč patří mezi nejohroženější skupinu obratlovců. Podle mezinárodního Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN Red List) je téměř polovina známých druhů obojživelníků ohrožena vyhubením. Příčiny ohrožení jsou různé – od úbytku a ničení jejich přirozeného prostředí přes znečištění vody a změny klimatu až po infekční onemocnění, která mohou decimovat celé populace. Pro řadu druhů obojživelníků tak může být fatální i zdánlivě malá změna prostředí, v němž žijí. Právě na tuto problematiku chce upozornit také nové Amphibiarium v Zoo Ostrava. V pavilonu lze obojživelníky opravdu zblízka a detailně pozorovat. Návštěvníkům přiblíží rozmanitost obojživelníků, způsob jejich života i hrozby, kterým ve volné přírodě čelí. Zároveň ukazuje, že jejich ochrana není záležitostí pouze exotických oblastí, pomoc potřebují i v naší přírodě. Nový pavilon tak spojuje zážitek z pozorování živých zvířat s poselstvím ochrany přírody.

Konec srpna přinesl do našich členských zoo mnoho novinek. Jednou z nejvýznamnějších je pavilon akvárií v Zoo Hodonín. Jedná se o nejvýznamnější investici v této zoo za několik posledních let. Pavilon byl otevřen více než pět let po ničivém tornádu, které původní stavbu z roku 1981 poškodilo natolik, že musela být v roce 2023 zbourána. Nový pavilon akvárií obsahuje dvě obří nádrže s faunou velkých afrických jezer Malawi a Tanganika. každá z nádrží má 80 tisíc litrů, a patří tak k největším v Česku. Nechybějí ani čtyři akvaterária. Ta aktuálně obývají plazi a ryby z celého světa – kajmánci trpasličí, leguán zelený, gekoni prstýnkoví, lezci obojživelní, stříkouni lapaví nebo masožravá želva pelusie hnědá. Celkem zde uvidíte asi 2000 živočichů v přibližně 50 druzích.

Ve věku 83 let zemřel 23. srpna 2026 promovaný biolog Josef Stehlík, CSc., dlouholetý zoolog a ředitel Zoo Ostrava. V tamní zoo působil od konce 60. let 20. století, v jejím čele pak byl v letech 1993–2004 , tedy v době, která patřila k náročným obdobím v její historii. Josef Stehlík nastoupil do ostravské zoo jako zoolog a později působil jako hlavní zoolog. Po společenských změnách na počátku 90. let, kdy se zoo potýkala s dlouhodobým nedostatkem finančních prostředků, chátrajícím areálem i personálními problémy, přijal odpovědnost za její další směřování. V roce 1993 se stal pověřeným ředitelem a od následujícího roku ředitelem, jímž byl až do svého odchodu do starobního důchodu v roce 2004. Za jeho éry se zoo stabilizovala, což potvrdil i vstup do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 1996. Rovněž začaly opravy havarijních stavů budov i infrastruktury na mnoha místech areálu. Objevily se také první investice po delší době, např. výstavba voliér dravých ptáků (1997), expozice rysů a voliéry papoušků a handicapovaných ptáků (1998) či seníky pro jeleny (1999). Nejvýznamnější investicí Stehlíkovy éry byla stavba pavilonu slonů, na svou dobu jednoho z nejmodernějších evropských chovatelských zařízení pro slony indické. Šlo o jeden ze zásadních milníků v novodobé historii ostravské zoo. Jejím dokončením se Josef Stehlík loučil s profesní kariérou. V roce 2004 při slavnostním otevření nového slonince byl již pozván jako bývalý ředitel zoo. Za působení Josefa Stehlíka byly v zoo zahájeny chovy nových druhů: mj. siky vietnamského, který byl v přírodě vyhuben a v ostravské zoo je chován dodnes. Došlo také k výraznému rozšíření chovu papoušků a vrubozobých ptáků. Josef Stehlík od 60. let hojně publikoval odborné i populárně-naučné články věnované chovu velkých a vzácných zvířat v Zoo Ostrava. K 25. a 50. výročí Zoo Ostrava připravil také publikace věnované její historii. Děkujeme za veškerou odvedenou práci a osobní nasazení pro Zoo Ostrava. Za doby působení Josefa Stehlíka byl zahájen rozvoj, na který navazovali jeho nástupci, jeho práce zůstává součástí historie ostravské zoologické zahrady. Vzpomínáme!